Blatnický Roháč - víno s přívlastkem "kosmické"

   

Vážení a milí příznivci naší hvězdárny,

neúprosná kola nebeského soukolí se opět pootočila, a i když to o půlnoci 31. prosince 2014 nikterak nedrncne, posuneme se do dalšího roku. Přeji Vám všem v roce 2015 hodně štěstí, zdraví, lásky, pohody a radosti ze zkoumání našeho úžasného vesmíru. Rád bych se s Vámi podělil o článek, který jsem nedávno obdržel od svého přítele, milovníka hvězdné oblohy a všeho co s ní souvisí, mistra vinaře spanilé jízdy Ebicyklu - pana Jiřího Cába z Blatnice pod Svatým Antonínkem.

Váš Karel Trutnovský

VÍNO  S PŘÍBĚHEM

 Viniční trať Roháče  

Počátky tohoto příběhu spadají do minulosti tak vzdálené, že je již nelze věrohodně vysledovat. V průběhu času však došlo k vzájemnému propojení událostí z doby nedávné i současné a konce tohoto pozoruhodného příběhu nelze dohlédnout. 

Pro snadnější vysvětlení všech souvislostí bude asi nejlépe začít od vína, konkrétně Blatnického Roháče. Blatnický Roháč je známkové víno, vyráběné v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Svůj název má podle hory Roháč, kde se nachází viniční trať s názvem Roháče. Blatnice je vinařská obec se staletou tradicí pěstování vinné révy a produkcí kvalitních vín. Již ze 14. století jsou doloženy zprávy o blatnickém vinařství a zásilkách blatnického vína do Prahy. Nejslavnějším blatnickým vinohradníkem zajisté byl Jan Ámos Komenský, který měl v Blatnici příbuzné  a dle písemných dokladů zde vlastnil vinici ve viniční trati Plachty. V roce 1905 přišla na lichtenštejnský zámek ve Valticích z Paříže zpráva, že na mezinárodní výstavě vín bylo jedno moravské chutiplné víno vyznamenáno zlatou medailí. Nakonec panští písaři dohledali, že bečka s vítězným vínem je z knížecích vinic v Blatnici, z trati Roháče. A tak se toto víno proslavilo a získalo jméno. Blatnický Roháč je tradičně vyráběn z odrůd po staletí zde pěstovaných, a sice Ryzlink rýnský, Burgundské bílé nebo Chardonnay a Sylvan zelený. Vyznačuje se osobitým intenzivním buketem, výraznou chutí s vysokým extraktem a celkovou harmonií, jež vyniká zvláště v kvalitních ročnících. 

Další významná událost s tímto vínem spojená, spadá do 60. let minulého století, do doby rozvoje kosmonautiky a kosmických pilotovaných letů. Já, jako nadšený fanda letectví a kosmonautiky, jsem s velkým zaujetím sledoval dění v kosmonautice, jež tehdy vším nasazením směřovalo k vytčenému cíli – přistání lidí na Měsíci. První let k Měsíci s posádkou se uskutečnil v prosinci roku 1968 v kosmické lodi Apollo 8, členové posádky byli američtí astronauti Frank Borman, James A. Lovell a Wiliam Anders. Ještě je nutno poznamenat, že James Lovell má české předky a hrdě se k nim hlásí, a proto při této misi měl s sebou v kosmické lodi československou vlajku. Cesta k Měsíci s myšlenkou na naši zem je tak významná událost, že si pan Lovell zaslouží vědět, že i u nás, v zemi jeho předků, někdo s nadšením sleduje americké i jeho úspěchy v poznávání vesmíru. Blahopřání a nadšení nad úspěchem Apolla 8 jsme spolu s bratrem Michalem a Petrem napsali do dopisu panu Lovellovi a připojili jsme pozvání k návštěvě k nám do Blatnice. Na úspěch mise Apolla 8 jsme panu Lovellovi připili – jak jinak – Blatnickým Roháčem, a také jsme ho pozvali toto víno ochutnat – v dopise stálo doslovně: „…připíjíme Blatnickým Roháčem – je dobrý, přijeďte ochutnat.“  A věřili jsme, že se společného přípitku dočkáme. 

A pan Lovell nám odpověděl! Nebyl to sice první dopis od amerických astronautů, již dříve jsme dostali dopis od Alana Sheparda a podepsané fotografie posádek Gemini 6A, Gemini 7, ale Lovellova odpověď nás velice potěšila. Píše že: „...momentálně nás nemůže navštívit protože je zaneprázdněn přípravou na let Apolla 11, ale je potěšen naším pozváním a doufá, že v budoucnu nás bude moci navštívit.“ V tehdejších časech se ve splnění takového příslibu ani nedalo věřit, avšak přece jsme se dočkali naplnění tohoto příběhu. V roce 2000 při příležitosti jeho první oficiální návštěvy České republiky,  při které se mu Bohu díky dostalo slušného a nadšeného uvítání, jsem měl možnost - díky velmi vstřícnému přístupu ředitele pražského planetária pana Marcela Grüna a astronoma pana Jiřího Grygara - osobně panu Lovellovi předat „Blatnický Roháč“, na který jsme ho před lety pozvali. Předal jsem mu i kopii jeho dopisu z  roku 1969 a úžasné je to, že on zalovil ve svých vzpomínkách a tento příběh si velmi přesvědčivě vybavil. 

A příběh má stále pokračování. O rok později navštívili Českou republiku další američtí astronauti s českými předky, Eugen Cernan a John Blaha. E. Cernan je veterán projektu Apollo, velitel měsíční mise Apollo17 a J. Blaha  absolvoval pět letů na raketoplánu. Tito pánové dostali ode mně  Blatnický Roháč také, a mohu konstatovat, že tím byli velmi potěšeni. V roce 2008 měl ve Vídni přednášku astronaut Harrison Schmitt (Apollo 17) a shodou okolností se jí zúčastnil můj přítel, polský kněz zde působící. Protože znal tento příběh s astronauty a měl u sebe láhev Roháče, věnoval ji Schmittovi. Společenství astronautů pijící Roháč se rozrůstá. Zatím poslední v řadě je Andrew Feustel a jeho žena Indíra, se svými rodovými kořeny ve Znojmě.

         Tož přátelé, připijte na zdraví Blatnickým Roháčem.

                                                                                               Jiří Cáb

 Blatnický Roháč na brněnské hvězdárně