Hlavní stránka > Archiv článků > Jan Marcus Marci - 350. výročí

Jan Marcus Marci - 350. výročí

 

Narození

13. 6.  1595, Lanškroun.  Město Lanškroun leží v podhůří Orlických hor, na východě Čech nedaleko historické zemské hranice s Moravou. Žije v něm kolem 10 tisíc obyvatel. Je zasazen v širokém údolí Moravské Sázavy, rámovaném lesnatou vrchovinou.

Úmrtí

10. 4. 1667 (ve věku 71 let), Praha V R. 2017 350 LET OD ÚMRTÍ

Alma mater

Univerzita v Olomouci, Univerzita Karlova Praha 

Povolání

lékař, fyzik, matematik

Zaměstnavatel

Univerzita Karlova

Znám jako

Jan Marcus Marci de Kronland

Titul

falckrabě

Jan Marcus Marci, česky Jan Marek Marci z Kronlandu, latinsky Ioannes Marcus Marci, renesanční lékař, fyzik a matematik, jeden z posledních českých polyhistorů. „Kronland“, „korunní země“ nebo „zemská koruna“, přesmyčka z Lanškroun, je samozřejmě jeho rodný Lanškroun, k němuž se Marci vždy rád hlásil, i když většinu života prožil mimo své rodiště.

Vzdělání

Studoval na gymnáziu v Litomyšli a poté na univerzitách v Olomouci a v Praze.

Lékařská praxe

V roce 1625 získal v Praze doktorát medicíny. Současně získal místo mimořádného profesora na lékařské fakultě. V roce1626 byl jmenován fysikem (lékařem) Království českého a roku 1630 řádným profesorem na univerzitě. Byl osobním lékařem císaře Ferdinanda III. V roce 1658 byl jmenován osobním lékařem císaře Leopolda I. a v roce 1662 rektorem univerzity. Vedle své profesury vykonával úspěšnou lékařskou praxi. Marci obětavě zasahoval jako lékař v době morových epidemií, které Prahu opakovaně sužovaly, a ve válečných situacích, kde se vystavoval nemalému riziku. Především za tyto zásluhy byl roki 1654 císařským diplomem povýšen do šlechtického stavu s přídomkem „z Kronlandu“, který si sám zvolil. Osobně se setkal s objevitelem krevního oběhu Williamem Harveyem, který navštívil roku 1636 Prahu.

Vědecká praxe

Práce J. M. Marci, současníka Galileiho, o rázu pružných těles a o lomu světla jsou našimi prvními fyzikálními monografiemi. Na poli matematickém ho upoutala kvadratura kruhu. Té věnoval dva spisy De proportione motus figurarum rectilinearum et circuli quadratura ex motu, který vyšel v Praze v roce 1648, a Labyrinthus, in quo via ad circuli quadraturam pluribus modis exhibetur, vydaný v Praze v roce 1654. Marci se zabýval též problematikou určování zeměpisné délky na moři. Práci "De longitudine seu differentia unter duos meridianos una cum moto vero Lunae inveniendo ad tempus datae" z roku 1650 věnoval španělskému králi Filipovi II.

Zajímavosti

  • Jméno Jana Marcuse bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s 71 dalšími jmény české historie.
  • Na jeho počest byl pojmenován kráter Marci na odvrácené straně Měsíce.

Literatura

  • Z. Servít: Jan Marcus Marci z Kronlandu, zapomenutý zakladatel novověké fyziologie a mediciny, 1989.

Poznámky

1) Za objevitele faktu, že bílé světlo lze rozložit, resp. skládá se z různých barev, je považován Isaac Newton. Méně se ví, že stejný experiment se skleněným hranolem provedl již dříve J.M.M a popsal v „Thaumantias, liber de arcu coelesti...“ neboli „Knize o duze“, která vyšla r. 1648. Světlo rozložil hranolem sice již Maurolycus roku 1575, ale Marci dále zkoumal vlastnosti barevného svazku vycházejícího z hranolu a dalším hranolem dokázal, že paprsek se již nemění. Je ovšem pravda, že na rozdíl od Newtona se Marci nepokusil spektrální paprsky opět spojit a neuvědomoval si, že bílé světlo je vlastně složené.

2) Částicoví fyzikové mu přiznávají zásluhu na tom, že jako první rozlišil pružné a nepružné srážky těles. Poučení lze nalézt v „Nauce o nárazu“, kterou vydal po Marciho smrti jeho oddaný žák Jakub Jan Václav Dobřenský z Černého mostu r. 1680.

3) Česká spektroskopická společnost přijala jeho jméno.

4) 14. kongres Mezinárodní astronomické unie po něm pojmenoval jeden z menších kráterů na odvrácené straně Měsíce.

5) Marci s gustem popíjel dobré červené víno, kouřil vodní dýmku, vydatně se pohyboval na čerstvém vzduchu, doporučoval dostatečnou stravu, pohyb a míčové hry jako prostředek uchování zdraví, jako lékař se vystavoval tisícerým nebezpečím infekcí, provedl stovky pozorování a experimentů, působil jako učitel a akademický funkcionář, sepsal tisíce stránek odborných publikací, zvládl řadu cizích jazyků a podnikl několik zahraničních cest.

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
https://hvezdarnapv.cz/
https://hvezdarnapv.cz/jan-marcus-marci---350-vyroci
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému