K Marsu letí nová sonda
Z kosmodromu Bajkonur včera (14.3.2016) odstartovala ruská raketa Proton M/Briz-M s evropskou meziplanetární sondou TGO ExoMars. Vzlet proběhl zdařile a sonda provedla pomocí stupně Briz-M přípravné manévry pro navedení na meziplanetární dráhu. O deset hodin později ve 22:30 středoevropského času přišla zpráva z řídicího střediska ESA v Darmstadtu, že byl zachycen první silný signál. O tři minuty později už z rozboru telemetrie bylo jisté, že oba solární panely se vyklopily, začaly se dobíjet baterie a sonda TGO úspěšně zamířila na 141 miliónů kilometrů dlouhou cestu k Marsu. Navedení na základní nízkou parkovací dráhu dopadlo v pořádku a nezklamaly ani další motorové manévry stupně Briz-M, které postupně převedly sondu na dočasnou a předletovou dráhu, z níž se sonda ve večerních hodinách vydala na sedmiměsíční cestu k Marsu, k němuž má doletět v polovině října. Hlavním úkolem mise je měření obsahu metanu a dalších plynů v atmosféře Marsu z oběžné dráhy. Metan je totiž v atmosféře Marsu velkým otazníkem a bez nadsázky také určitou vědeckou záhadou. V atmosféře jej v roce 2003 zjistila evropská sonda Mars Express díky výsledkům měření Planetary Fourier Spectrometru (PFS). Bylo ho však nesmírně málo, pouhá desetimiliontina. Atmosféra Marsu se skládá se z 95 % z kysličníku uhličitého a pouze z 5 % dalších látek.
|
Orbitální sonda TGO (Trace Gas Orbiter) Tříose stabilizovaná sonda o rozměrech 3,2 x 2 x 2 m měla startovní hmotnost 3 732 kg („suchá hmotnost“ bez pohonných hmot je 1 432 kg, z čehož 112 kg připadá na vědecké přístroje. Napájení zajišťují fotovoltaické panely s celkovou plochou 20 m2 a s rozpětím 17,5 m. Jejich předpokládaný výkon na oběžné dráze kolem Marsu je kolem 2000 W. Dominantou konstrukce je parabolická anténa o průměru 2,2 m. Komunikace probíhá v pásmu X pomocí vysílače o výkonu 65 W. Součástí výbavy je také UHF převaděčem pro komunikaci s přistávacími moduly a rovery ESA a NASA. |
V prosinci 2016 sonda TGO pomocí svého motoru změní sklon dráhy na 74° vůči rovníku a doba oběhu se zkrátí na přibližně 1 sol. Bude následovat pozvolné snižování nejvyššího bodu oběžné dráhy pomocí aerobrakingu (brzdění třením o horní vrstvy atmosféry), až se sonda dostane v prosinci 2017 na kruhovou dráhu ve výšce 400 kilometrů. Tehdy začne hlavní část jejího vědeckého programu. Ukončení činnosti sondy TGO se předpokládá v roce 2022.
Raketa Proton na starovací rampě.
Úspěšný start.
Tři dny před dosažením cíle se od orbitální sondy TGO oddělí technologický modul Schiaparelli, který přistane na Marsu.
