Mars v opozici

   

Když se kolem 23:00 hodiny podíváte na setmělou oblohu, můžete nad jihojihovýchodním obzorem spatřit seskupení tří jasných těles. Jedná se o načervenale zářící hvězdu Antares, planetu Saturn a planetu Mars, který se jeví všech tří těles nejjasnější. Má výrazně načervenalou barvu, za kterou si od našich předků vysloužil označení boha války. Jeho vysoký jas je dán relativně malou vzdáleností od Země. Dne 22. května 2016 totiž prochází tzv. opozicí, to znamená, že se nachází přímo na opačné straně oblohy, než je Slunce a 30. května 2016 se ocitne v nejmenší vzdálenosti od naší planety (pouze asi 0,5 AU, tzn. asi 75 miliónů kilometrů). Očima sice vypadá stále bodově, ale v astronomickém dalekohledu lze spatřit poměrně velký kotouček. Načervenalá barva je způsobena oxidy železa. Na povrchu si můžeme všimnout tmavých oblastí (tzv. albedových útvarů) a během noci lze vysledovat jejich postupné přesouvání po kotoučku způsobené rotací Marsu. Na Marsu se podobně jako na Zemi mění roční období a tak se v budoucnu objeví i bělavá polární čepička.

Kosmické sondy již odhalily nejedno tajemství této „rudé“ planety a poslaly na Zemi fantastické snímky. Ale pokud chcete spatřit tento podivuhodný svět na vlastní oči, vypravte se na naši prostějovskou hvězdárnu. Díky opozici totiž nasávají ideální podmínky k jeho pozorování.  

Vstupné na večerní pozorování je 20 Kč, děti, studenti do 26 let, senioři a invalidé 10 Kč.

Seskupení těles pozorovatelné nad jihojihovýchodem v pozdní večer. Obrázek byl pořízen webkamerou naší hvězdárny mířící na jih. (pro větší zvětšení klikněte na obrázek)

Mars v dalekohledu. Velká tmavá trojúhelníková oblast se nazývá „Syrtis Major“. Patrná je na obrázku rovněž světlá polární čepička. Obrázek planety Mars pořídil Karel Trutnovský během opozice v roce 2010.

Díky rotaci planety (jedna otočka trvá Marsu asi 25 hodin) se albedové útvary posunuly. Pokud se vám podaří sledovat každý obraz Marsu jedním okem, objeví se mezi nimi ještě třetí a tento prostřední obraz bude prostorový.