Ohlédnutí za přednáškou "Raketoplán je mrtev, ať žije raketoplán!"

   

Když se řekne slovo raketoplán, každému člověku se toto slovo spojí nejspíš s americkým kosmickým návratovým letounem Space Shuttle. Přestože nakonec nesplnil původní očekávání, jednalo se o úžasné zařízení, jehož možnosti nebyly nikdy zcela využity. Skutečnost je však taková, že se zdaleka nejednalo o jediný americký systém kosmického dopravního prostředku s křídly a vícenásobným použitím. Ve Spojených státech existovaly projekty menších raketoplánů, které se však nikdy nerealizovaly. A navíc, Spojené státy nebyly zdaleka jediné. Několik projektů se zrodilo též v bývalém Sovětském svazu. Všechny projekty malých raketoplánů však vzaly za své, když se prosadily projekty velkých kosmických tahounů typu Space Shuttle. V SSSR byly vyrobeny celkem dva exempláře velkých raketoplánů, z nichž známější je Buran, který překvapil celý svět bezprecedentním bezpilotním letem a druhý, který posléze sloužil jako restaurace! O raketoplán se pokoušela též Evropa a investovala nemalé prostředky do vývoje raketoplánu Hermes, který měl létat na raketě Ariane. Hermes však, podobně jako mnoho jiných projektů, například z Japonska, nakonec nikdy nevzlétl. Projektů raketoplánů, ať pilotovaných, nebo bezpilotních byla celá řada a rovněž v současné době existuje nejméně deset různých živých projektů, na kterých se více, či méně intenzivně pracuje. Ve fázi letových zkoušek je evropský projekt bezpilotního raketoplánu IXV a americký bezpilotní X37B, který má již za sebou tři dlouhodobé pobyty v kosmu. Některé budoucí projekty přináší zcela neotřelá řešení. Firma Stratolaunch Systems například přichází s projektem obřího letadlového nosiče s rekordním rozpětím křídel 117 metrů! Nebo britský projekt Skylon zase počítá s motorem, do kterého se má dostávat vzduch o teplotě asi 1000°C a během pouhé jediné setiny sekundy má být ochlazen na teplotu hluboko bod bodem mrazu! Vedle  tradičních supervelmocí vstupují dále do hry Indie a Čína, Švýcarsko a rovněž soukromí investoři usilující například o levnější vesmírnou turistiku. Je neuvěřitelné, kolik miliard bylo v historii kosmonautiky investováno do různých projektů, které se nakonec neuskutečnily a kolik úsilí špičkových vědců, inženýrů a techniků bylo vynaloženo na vývoj různých typů raketoplánů. Vývoj raketoplánů ukazuje, jak klikatá může být cesta lidského technologického poznání a jak úzká je lávka po které jednotlivé projekty kráčí. Zda některý z plejády projektů dosáhne cíle, záleží mnohdy spíše na náhodě a politickém rozhodnutí, ale pokud už se něco podaří, stojí to za to. 

Přednáška ing. Tomáše Přibyla se těšila tradičně velikému zájmu.

Ing. Tomáš Přibyl představuje projekty různých raketoplánů, na kterých se v současné době pracuje.