Prostějovská stopa na expedici v Úpici

   

Ve dnech 7. 8. až 23. 8. 2015 proběhla na hvězdárně v Úpici tradiční expedice, na které si měli zájemci možnost poslechnout odraz radiových vln od stopy padajícího meteoru, změřit si změny jasností hvězd a ponořit se do dalších tajů astronomie a fyziky. Jedním z účastníků byl letos i Martin Tylšar, pracovník naší hvězdárny, který se zde věnoval zejména astrofotografii deep-sky objektů a který se zde také lecčemus přiučil. Pro fotografování použil dalekohled Newton 200/1000 umístěný na montáži EQ6 a jako senzor modifikované DSLR fotoaparáty Canon EOS 40D a 1000D. Pokochejte se výsledky jeho práce. Udělat krásnou astrofotku není úplně jednoduchá věc, ale když se dílo zadaří, výsledek stojí za to.

Emisní mlhovina M17 v souhvězdí Střelce, nazývaná také „Labutí mlhovina“. (Pro větší rozlišení klikněte na snímek).

Planetární mlhovina M27, neboli „Činka“ v souhvězdí Lištičky, je jedním ze závěrečných vývojových stádií hvězdy. (Pro větší rozlišení klikněte na snímek).

Kulová hvězdokupa M13 v souhvězdí Herkula je nejjasnějším objektem tohoto typu na severní hvězdné polokouli. Obsahuje celkem asi 300 000 hvězd. (Pro větší rozlišení klikněte na snímek).

Centrální část mlhoviny IC1805 nazývané „Srdce“ v souhvězdí Kasiopeja. V jejím středu se nachází otevřená hvězdokupa tvořená mladými jasnými hvězdami, které vznikly z materiálu této mlhoviny. (Pro větší rozlišení klikněte na snímek).

Tmavá prachoplynová oblaka B170 v souhvězdí Cephea. Jedná se mlhovinu, která sice sama nesvítí, která se však prozrazuje tím, že pohlcuje světlo ze vzdálenějších hvězd, takže vypadá jako „trhlina“ v Mléčné dráze. (Pro větší rozlišení klikněte na snímek).

Zajímavá emisní mlhovina NGC6888, podle svého tvaru nazývaná též „Srpková mlhovina“. Nachází se v souhvězdí Labutě a její tvar je formován hvězdným větrem blízké hvězdy. (Pro větší rozlišení klikněte na snímek).

Krásná a jasná planetární mlhovina M57 v souhvězdí Lyry. V dalekohledu se jeví jako maličký prstýnek a proto nese název „Prstencová“. Ve skutečnosti se však jedná o bublinku materiálu vzdalujícího se od centrální hvězdy. Přestože se jedná o relativně jasný objekt, je poměrně nesnadné jej vyfotografovat, protože má úhlově velmi malé rozměry. Fotografie též odhalila v její blízkosti velmi slabou vzdálenou galaxii. (Pro větší rozlišení klikněte na snímek).

Mlhovina NGC7380 se nachází v souhvězdí Cephea a je rodištěm nových hvězd. Právě díky těmto mladým hvězdám mlhovina svítí a jim také vděčí za svoji zajímavou strukturu, pro kterou dostala označení „Kouzelník“. V levé horní části fotografie se nachází temný prachoplynový oblak bránící průchodu světla ze vzdálených hvězd. Pokud by i v něm nějaké nové hvězdy vznikly, určitě by se také rozzářil červeným světlem. (Pro větší rozlišení klikněte na snímek).

Spirální galaxie M33 v souhvězdí Trojúhelníku. Jedná se o třetího největšího člena v Místní skupině galaxií, která obsahuje celkem asi 30 galaxií. Říká se, že za ideálních podmínek mohou tento objekt lidé s velmi dobrým zrakem zahlédnout i volným okem. Vzdálenost této galaxie je téměř 3 milióny světelných let a naše fotografie ukazuje ve spleti jejích spirálních ramen rovněž načervenalé hvězdotvorné oblasti. (Pro větší rozlišení klikněte na snímek).