V září bylo na prostějovské hvězdárně provedeno 7 zákresů sluneční fotosféry. Slunce se nachází stále v hlubokém minimu své aktivity. Na třech kresbách bylo Slunce zcela beze skvrn. Největší relativní číslo bylo zaznamenáno dne 8. září a činilo 16 (jedna skupina obsahující šest skvrn).
Přestože je zářivá vrstva Slunce fotosféra v tomto období prakticky beze skvrn a dobře patrná bývá často jen granulace, trvale atraktivní zůstává v dalekohledech naší hvězdárny vrstva zvaná chromosféra vznášející se nad fotosférou. Zde bývají velmi často k vidění protuberance, struktury na okraji slunečního disku, modelované magnetickým polem. Přestože dosahují velikostí mnoha Zeměkoulí vedle sebe, může nastat situace, kdy se změní během velmi krátké doby. Výše uvedené snímky protuberancí byly pořízeny na prostějovské hvězdárně dne 21. září krátce po třinácté hodině letního času. Přestože oba snímky dělí časově pouze několik minut, jsou změny se struktuře protuberance dobře patrné.
Nelze však říci, že by ani fotosféra beze skvrn nebyla zajímavá. Pokud je klidný vzduch, lze v ní našimi dalekohledy spatřit strukturu zvanou granulace. Jedná se o vrcholky vzestupných proudů konvektivních buněk, kterými se dostává teplo z nitra Slunce k jeho povrchu. Je to stejný jev, který můžeme sledovat například při ohřívání polévky na sporáku. Typická velikost granulí na Slunci je asi 1 000 km a životnost kolem pěti minut.
Výše uvedenou animaci vytvořil spolupracovník prostějovské hvězdárny Stanislav Chlup na základě dat ze satelitu SDO. Ukazuje situaci poblíž středu slunečního kotouče dne 20. 9. 2018 v období od 12:00 do 13:00 hodin UT. Video zobrazuje vývoj granulace samozřejmě zrychleně, bylo sestaveno ze snímků pořízených s časovým odstupem 45s.
Na základě dat ze satelitu SDO vytvořil Stanislav Chlup rovněž časosběrná videa ukazující celou sluneční otočku v měsíci září na vlnových délkách 304A a 171A: