Hlavní stránka > Archiv článků > Výprava za temnou oblohou proběhne podruhé

Výprava za temnou oblohou proběhne podruhé

Banner -

V sobotu 10. března 2018 byla naplánována výprava na kopec u Mostkovic, kde jsme hodlali uskutečnit pozorování vesmírných klenotů zimního nebe. Obloha je zde totiž o poznání méně zasažena světelným smogem, a tudíž je temnější než na samotné prostějovské hvězdárně. Návštěvníci se mohli těšit na krásné a zajímavé pohledy. Zejména slabší vzdálené vesmírné objekty se na temnější obloze vyjímají opravdu pěkně. Nicméně, jak ukazují následující fotografie, příroda bývá občas docela zlomyslná. Ještě hodinu před pozorováním bylo polojasno, a pokud by počasí vydrželo, mohlo to být krásné pokoukání. Bohužel se však úplně zatáhlo, takže návštěvníci museli nakonec vzít za vděk pozorováním sodíkových lamp bezštěrbinovým spektroskopem.

Na žádost některých zájemců o toto pozorování jsme se rozhodli zkusit štěstěnu ještě jednou a stanovili jsme nový termín pozorování.

Další výprava za temnou oblohou se uskuteční v sobotu 7. dubna 2018

a sraz před kostelem v Mostkovicích je stanoven v 19:30 hodin.

Předpokládáme, že se odtud společně vydáme na asi 1 km vzdálené pozorovací stanoviště na kopec nad vodní nádrží Plumlov. Věříme, že tentokrát složí počasí reparát úspěšně a že nám pozorování vyjde. Aktuální informaci o konání akce můžete získat na telefonu 724 013 039.

 

Polojasno

Ještě přibližně hodinu před začátkem pozorování svítilo Slunce a kdyby se počasí nepokazilo, pozorovat by se určitě dalo.

 

Dalekohledy v expodičním vozidle

Naložili jsme tedy dalekohled Dobson 400/1935 se schůdky, Somet Binar 25x100 a pro jistotu i spektroskop a vyrazili do Mostkovic.

 

Přišla deka

V 18:00 hodin však již bylo zřejmé, že nám tentokrát bohužel pozorování nevyjde. Oblohu pokryla hustá oblačnost a jak astronomové říkají - "přišla deka"...

 

Pozorování lamp Dobsonem

Návštěvníci se proto nakonec museli spokojit s pozorováním vzdálených sodíkových lamp dalekohledem Dobson a spektroskopem.

 

Co by bylo možné vidět, kdyby se oblačnost nakonec rozpustila? Zde je malá ukázka několika objektů. Všechny níže uvedené snímky byly pořízeny dva dny před výpravou do Mostkovic, z hvězdárny v Prostějově, po ukončení veřejného pozorování. Onoho večera bylo počasí perfektní. Pro fotografování byla použita nijak neupravená zrcadlovka Canon EOS 400D s teleobjektivem EF 75-300mm, nastaveným na ohnisko 300mm. Expozice byla 30 sekund, ISO 1600, fotoaparát byl připevněn na paralaktické montáži. Obdobné snímky si můžete snadno vyfotografovat i sami, stačí, když si na prostějovskou hvězdárnu přinesete večer svůj vlastní fotoaparát.

 

M42

Velká mlhovina v Orionu M42. Toto je místo, kde se rodí hvězdy. V dalekohledu Dobson 400/1935 byste tuto mlhovinu spatřili jen černobíle (barvy umí pouze fotoaparát), ale v její struktuře byste si mohli všimnout různých vláken a obláčků i těsné čtveřice jasných hvězd v jejím středu, díky kterým celý komplex mlhovin svítí. (pro větší rozlišení klikněte na snímek)

 

M35

Dalším vývojovým stadiem po zárodečných mlhovinách jsou otevřené hvězdokupy – hvězdné školky. Na snímku je otevřená hvězdokupa M35 v souhvězdí Blíženců. (pro větší rozlišení klikněte na snímek)

 

M47

Otevřená hvězdokupa M47. Jedná se o asociaci mladých jasných horkých modrých hvězd. Vlevo od ní se nachází slabší, ale bohatší otevřená hvězdokupa NGC 2348 a nad ní ještě jedna slabá hvězdokupa NGC 2423. (pro větší rozlišení klikněte na snímek)

 

Betelgeuze

Velmi jasná načervenalá hvězda je Betelgeuze, levé rameno Oriona. Tento veleobr je hvězda na konci svého hvězdného vývoje, u které se v relativně blízké budoucnosti očekává, že vybuchne jako supernova. (pro větší rozlišení klikněte na snímek)

 

M1

Krabí mlhovina M1. Tento rozpínající se hvězdný hřbitov je současně místem, kde mlhovina obsahuje i těžší prvky, které byly syntetizovány v zaniklé hvězdě. Ve středu mlhoviny se nachází pulsar, ale ten by byl samozřejmě patrný jen na fotografiích pořízených větším dalekohledem. Dalekohled Dobson 400/1935 ukáže její eliptický tvar. (pro větší rozlišení klikněte na snímek)

 

M106

Slabý mlhavý oblářek uprostřed snímku je galaxie M106 v souhvězdí Honících psů. Jedná se o hvězdný ostrov vzdálený přibližně 24 miliónů světelných let, na který se díváme mírně z nadhledu. Za dobrých pozorovacích podmínek bychom v dalekohledu Dobson 400/1935 mohli u této galaxie očima spatřit i náznaky spirálních ramen. (pro větší rozlišení klikněte na snímek)

 
{"prihlaseny":0,"jazyk":"1","povinne":"Povinn\u00e1 polo\u017eka","neopravnen":"Nem\u00e1te opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k proveden\u00ed po\u017eadovan\u00e9 operace. Ov\u011b\u0159te jestli je va\u0161e p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed a sv\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va.","ok":"OK","storno":"","ano":"Ano","ne":"Ne"}
https://hvezdarnapv.cz/
https://hvezdarnapv.cz/vyprava-za-temnou-oblohou-probehne-podruhe
Během minut dojde k vašemu automatickému odhlášení ze systému. Potřebujete více času?
Z důvodu dlouho trvající nečinnosti jste byl automaticky odhlášen ze systému