V nedávné době si pořídil člen našeho astronomického klubu Martin Tylšar novou planetární CCD kameru QHY 5-II, která je vhodná pro snímání jasných objektů, jako jsou Měsíc, nebo planety. A protože nám v pondělí večer 10. března 2014 počasí přálo a Měsíc i Jupiter zářily vysoko na nebi, připojili jsme tuto kameru k dalekohledu MEADE LX200 EMC, který se standardně používá pro veřejná pozorování, a nechali dopadnout na CCD čip první světlo. Nutno však podotknout, že se obraz značně vlnil vlivem neklidu atmosféry a tak pozorovací podmínky nelze v žádném případě označit za optimální. Jediným možným způsobem jak získat použitelné snímky se ukázalo pořízení videozáznamu a z něj potom vybrat ta nejostřejší políčka. Takto se tedy podařilo získat několik zajímavých fotografií, které si můžete prohlédnout níže.
Jižnímu cípu Měsíce dominuje obrovský kráter Clavius (o průměru 225 km), na jehož dně je možné spatřit další menší krátery.
Jitro v kráteru Copernicus (mohutné kruhové pohoří o průměru 93 km). Na fotografiích pořízených s časovým odstupem necelých 2,5 hodiny je patrný posun rozhraní světla a stínu a odhalování dalších útvarů v měsíční krajině. Na dně kráteru Copernicus se začíná objevovat středový vrcholek, podobný, jako je v kráteru Eratosthénes v pravé horní části snímků. Jaký by to asi musel být velkolepý pohled z vrcholu této hory na majestátní terasy valu kráteru Copernicus, zalité prvními paprsky vycházejícího Slunce!
(Pro větší rozlišení klikněte na snímek.)
Jupiter – král mezi planetami. Na snímku jsou patrné zploštění planety dané její rychlou rotací, dále v atmosféře dva nápadné hlavní rovníkové pásy a náznaky dalších v mírných jovigrafických šířkách a v blízkosti planety též tři ze čtyř velkých Galileovských měsíců.