Večerní obloze vládne král planet – Jupiter

   

Když se večer setmí, vy vyjdete před práh svého domu a zamíříte nosem k nebi, uvidíte jako svého nejjasnějšího kosmického souseda planetu Jupiter. Září poklidně vysoko na nebi a hravě předčí svou jasností všechny ostatní opravdové hvězdy. Přestože se jeví bodově, od hvězd jej můžete snadno odlišit i tím, že nebliká. Pomrkávání hvězd se odborně nazývá scintilace a je to jev způsobený atmosférou naší planety. Atmosféra je totiž optické prostředí, které se neustále mění a hvězdy, i když se ve skutečnosti jedná o obrovská tělesa, jsou od nás tak nepředstavitelně daleko, že se v podstatě jeví jako ideální bodové zdroje. A s tímto jediným paprskem si zemská atmosféra, která během noci odvádí teplo z povrchu do kosmu, neustále pohrává. Planeta Jupiter se sice také jeví očima bodově, podobně jako hvězdy, ale v astronomickém dalekohledu můžete spatřit kotouček a na něm spoustu podrobností. A tak si lze představit, že k nám Jupiter z vesmíru posílá veliké množství paprsků současně, každý z nich sice poblikává, ale celkově se jejich jas zprůměruje a planeta potom jako celek svítí jasným a velmi stabilním světlem.

A co vám může ukázat astronomický dalekohled na naší hvězdárně? Lze si všimnout zploštění planety Jupiter, dané její rychlou rotací. V rovníkových oblastech se nachází nápadné rovníkové pásy a ve vyšších jovigrafických šířkách potom náznaky jemnějších pásových struktur. V pásech se navíc nachází různé zálivy, nepravidelnosti a skvrny. Zejména zajímavá je tzv. „Velká rudá skvrna“, kterou lze spatřit jako ovál na vnější straně jednoho z rovníkových pásů. Ve skutečnosti se jedná o obrovský větrný vír o průměru přibližně dvakrát větší než Země. K nedávným objevům patří, že nápadné zabarvení atmosféry Jupitera patrně souvisí s častými pády komet do této planety. V blízkosti Jupitera si budete moci prohlédnout čtyři velké Galileovské měsíce. Skoro to vypadá, jako byste měli před sebou malou Sluneční soustavu.

Jupiter s Velkou rudou skvrnou (nápadný ovál v dolní části spodního rovníkového pásu). Kulatá černá skvrna na povrchu Jupitera je stín jeho měsíce Ganymedes. V těchto místech nastává na Jupiteru úplné zatmění Slunce. Samotný měsíc Ganymedes je patrný jako tmavě šedý kotouček prakticky uprostřed planety nad horním rovníkovým pásem. Světlá tečka u levého okraje Jupitera je měsíc Io.

Stereo Jupiter. Fotografie Jupitera byly pořízeny s časovým odstupem 10 minut. Díky rychlé rotaci (celá otočka trvá Jupiteru asi 10 hodin) se Jupiter pootočil a detaily v jeho atmosféře se znatelně posunuly. Pokud se vám podaří sledovat každý obraz Jupitera jedním okem, objeví se mezi nimi ještě třetí a tento prostřední obraz bude prostorový. Jupitera uvidíte jako kuličku. Malý hrbolek vlevo nahoře je měsíc Callisto a v prostorovém obrazu je vidět, že se nachází před planetou.

Jupiter a jeho velké měsíce. Zleva Europa, Io, Kallisto, Ganymedes.

Všechny tyto zdařilé fotografie Jupitera pořídil spolupracovník naší hvězdárny Stanislav Chlup.

Více zajímavostí o této úžasné planetě i to jak by to vypadalo, kdybyste se sami nacházeli přímo na Jupiteru, nebo v jeho blízkosti, se dozvíte při návštěvě naší hvězdárny. Vizuální pozorování dalekohledem vám umožní spatřit prakticky vždycky víc, než vám ukáže fotografie a navíc si můžete říci – viděl jsem to na vlastní oči!

Vstupné na večerní pozorování je 20 Kč, děti, studenti do 26 let, senioři a invalidé 10 Kč.